Co se rozumí pod pojmem vleklý porod? To, zda nám porod připadá dlouhý či nikoli závisí na tom, kdy se domníváme, že začal a jak prožíváme plynutí času.
Značnou roli zde hrají očekávání – domníváme-li se, že porod „trvá moc dlouho“, snadno můžeme přenést svoji úzkost na rodičku (a ty, kdo ji doprovázejí). Tradovaný mýtus, že „nad jedním porodem nesmí slunce dvakrát zapadnout“ je ukázkovým příkladem takového uvažování.
Intenzita a postup porodu jsou proměnlivé – nelze stanovit „správnou délku“ porodu. Je třeba sledovat klinické příznaky, které by mohly naznačovat distres plodu nebo jiné důvody k obavám, nicméně delší porod sám o sobě nepředstavuje problém.
Když se porod ohlásí „poslíčky“
Ke konci těhotenství mohou změny v děložním čípku vyvolávat zdánlivé příznaky porodu. Pro tento jev asi znáte označení „poslíčky“. I tento „nepravý“ porod je zdrojem bolesti, stresu a – trvá-li příliš dlouho – také únavy.
Jestliže se žena dostaví na základě „poslíčků“, celá záležitost nám může připadat daleko delší, než ve skutečnosti je, zejména vystřídá-li poslíčky opravdový porod a rodička neodchází v mezidobí domů. Tomu můžeme předejít tím, že ženu v naší péči v průběhu těhotenství připravíme na to, že může nastat eventualita „nepravého“ porodu a tehdy, má-li daná žena v případě pochybností možnost poradit se s porodní asistentkou. Tímto způsobem, popřípadě i možností vyhodnocení stavu přímo u rodičky doma lze snížit počet předčasných příjezdů do porodnice.
Jakmile je žena s „poslíčky“ jednou přijata na porodní oddělení, nastává často velké pokušení porod uměle vyvolat, zejména je-li na porodním sále volná kapacita. Samy o sobě nejsou poslíčky dostačujícím klinickým příznakem pro indukci, přičemž tento postup s sebou navíc nese riziko vyvolání tzv. kaskády intervencí.
Způsoby, jak ovlivnit vnímání času
Schopnost ponořit se do svého nitra umožňuje rodičce odpoutat se částečně od vnějších podnětů, což přispívá k její schopnosti efektivního postupu v první době porodní a čerpání z vlastních zdrojů vnitřní síly. Faktory odvádějící pozornost rodičky k vnějšímu dění však mohou tento proces přerušit a pro ženu nemusí být snadné na něj opět navázat.
Je-li to možné, vynasnažte se zamezit veškerému zbytečnému vyrušování. Tam, kde je třeba provádět pravidelné kontroly, např. vaginální vyšetření, se pokuste sladit je s rytmem rodičky. Je-li žena pohroužená do sebe, snažte se ji nerušit. Namísto toho vyčkejte, až se „vrátí“, například až se bude chtít napít nebo se vymočit. Bude-li cítit, že máte vnější dění pod kontrolou, a že se „venku“ postaráte o vše, co je třeba, bude pro ni vnitřní usebrání daleko snazší. Tímto způsobem je možné ovlivnit běžné vnímání času a navodit jiný, nepostižitelný pojem o čase a sledu událostí.
Praktické tipy
- Odbourejte všechno, co poutá pozornost k plynutí času – zakryjte hodiny, navrhněte rodičce, aby neposlouchala rádio a nesledovala televizi (namísto toho třeba pusťte hudbu), vyšetření se pokuste provádět v různých časových intervalech.
- Pečlivě sledujte stav matky i dítěte – jak jsou na tom? Máte pocit, že všechno postupuje normálně? Dělá vám něco starost? Jakou zpětnou vazbu od rodičky dostáváte – co říká, co naznačuje řeč jejího těla?
- Dokážete určit, jaké faktory přispívají k protahování porodu? – došlo k přesunu rodičky či k vyrušení, které průběh porodu zpomalilo? Potřebuje žena větší soukromí nebo ujištění, že se nachází v bezpečí? Nacházejí se v její blízkosti další lidé (zdravotníci nebo doprovod), kteří ji nějak znepokojují?
Doplňující odborná literatura
Royal College of Midwives (2001) Brown Study Series Number 1. Midwifery Clinical Practice: the first stage of labour. Royal College of Midwives Trust, London Royal College of Midwives (2001) Brown Study Series Number 2. Midwifery Clinical Practice: the second stage of labour. Royal College of Midwives Trust, London