Jak být vzorem pro ostatní

V průběhu života se setkáváme s různými životními vzory – dobrými i špatnými. Jako děti se učíme pozorováním ostatních a samostatnými pokusy i omyly. Tento průběžný proces nekončí ani se stoupajícím věkem. V práci i v životě se neustále učíme ze svých zkušeností.

Na roli vzoru či mentorky ostatních je výborné, že díky němu můžeme lépe zaměřit a nasměrovat své vlastní přirozené schopnosti, a tak uplatnit svůj dosud nevyužitý potenciál.

Co to znamená být vzorem 

Jedna z definic, které se nabízejí zní: „být hoden následování“. Vzorem je osoba, která je pro vás inspirativní tím, jak jedná s různými lidmi a dokáže si poradit s nejrůznějšími situacemi a problémy. Může se jednat o člověka disponujícího vynikajícími schopnostmi a dovednostmi, ale i o méně výjimečného odborníka či odbornici. Poučit se však můžeme i od lidí, které považujeme za špatný vzor, protože i jejich nevhodný přístup se nám vryje do paměti.

V situacích, kdy nemáme dostatek zkušeností či sebedůvěry si často osvojujeme nepříliš dobré postupy či chování lidí, kteří jsou nám předkládáni za vzor. Ovšem až postupem času, kdy nabudeme potřebnou sebejistotu a dokážeme rozlišovat mezi dobrým a špatným přístupem, se můžeme pustit do konfrontace s tím, co jsme se od těchto lidí naučili.

Vzor si obvykle najdeme bez vědomého úsilí. Osloví nás přístup určité osoby a chceme jej napodobit. Nebo nám úroveň něčího přístupu připadá nedostatečná a nechceme takovým způsobem pracovat. Při volbě vzoru obyčejně spoléháme na instinkt. Není však od věci zamyslet se nad tím, proč určité lidi obdivujeme a vzít v úvahu nejen to, čeho dosáhli, ale také – jakým způsobem.

Jak být vzorem pro ostatní 

Jednou z nejúčinnějších cest, jak si osvojit dovednosti v oblasti manuálních dovedností, komunikace a péče je nápodoba určitého vzoru. Otázka vhodného odborného vzoru se však neomezuje na náš vlastní rozvoj. Ať jsme si toho vědomé či nikoli, i my jsme vzorem pro ostatní. Někdy se následováníhodných vzorů nedostává a proto je třeba vzít na sebe tuto roli aktivněji a viditelněji.

V pozici vzoru pro ostatní si musíme uvědomovat, že naše kroky, postoje a vystupování hodnotí lidé v našem okolí, kteří si je možná vykládají jinak, než jsme zamýšlely. To může přinášet velkou zodpovědnost, někdy hraničící s úzkostí. Při práci si najednou můžeme připadat nesvé – nikdo nemá rád, když ho při nějakém výkonu bedlivě sleduje okolí. Není však třeba usilovat o absolutní dokonalost. Přistupujeme-li k práci pozitivně a jsme-li ochotné učit se ze svých chyb, bude sledování naší práce pro ostatní přínosnější, než kdybychom byly ve všem perfektní.

Na úloze vzoru je také výborné, že můžeme ostatním pomáhat v rozvoji jejich schopností a zároveň rozvíjet naše vlastní. Taková zkušenost může přinášet velmi uspokojivý pocit, kdy si uvědomíme kolik znalostí, dovedností a zkušeností máme. Možná, že jinak bychom si jich nepovšimly, ani je řádně nedocenily. Uvědomění si svých kvalit je základem důvěry ve vlastní schopnosti.

Praktické tipy

  • Čím se vyznačují lidé, které vnímáte jako určitý vzor? – ceníte si na nich hlavně jejich postojů a chování, nebo spíš dovedností a odbornosti? Často obdivujeme lidi, kteří vyznávají podobné hodnoty a přesvědčení – dobrým vzorem je však ten, kdo svá přesvědčení, jež s ním sdílíme, dokáže kriticky zhodnotit a pokouší se překročit svůj stín.
  • Buďte si vědoma odpovědnosti spojené s úlohou vzoru – ti, kdo se od vás učí si mohou odnášet jak pozitivní, tak negativní aspekty vašeho přístupu. Zejména se věnujte svým chybám – neskrývejte je, ale umožněte ostatním, aby viděli, jak jste si s nimi poradila a poučila se z nich.
  • Dobrý vzor může být i mentorem – neomezujte se na pozorování, ale pokuste se své vzory poznat blíž a pohovořit si s nimi. Takovým způsobem lze sdílet zkušenosti a poznatky, které nemusejí být při pouhém sledování zřejmé. Čím větší porozumění bude takový člověk pro vás mít, tím snáze vám přiblíží problematiku, která je pro váš odborný rozvoj nejpřínosnější.

Doplňující odborná literatura

Benner P (1984) From Novice to Expert: Excellence and Power in Clinical Nursing Practice. Addison Wesley Publishing, California Kirkham M (1999) The culture of midwifery in the National Health Service in England. Journal of Advanced Nursing 30 (3): 732-739 Learning and teaching in the context of clinical practice: the midwife as role model. MIDIRS Midwifery Digest (2003) 13 (4): 453-454. Stone Zander R, Zander B (2000) The Art of Possibility: Transforming Professional and Personal Life Harvard Business School Press, Boston

Comments are closed.