Solidarita

Porod by měl být pro ženu posilujícím zážitkem. K takovému prožitku může přispět porodní asistentka, jež si je vědoma vlastní síly. Jsme-li však kolegy(němi) tlačeny k obhajování určitého svého rozhodnutí, může to oslabovat naše poznatky, zkušenosti i dovednosti. A v neposlední řadě i náš vzájemný respekt.

Mírná konfrontace je sama o sobě užitečná. Je to pobídka k zamyšlení se nad situací z různých pohledů, zvážení nejrůznějších možných „scénářů“ a k úvaze věnované důkazům či odborným podkladům, o něž se naše rozhodnutí opírá. Velice však záleží na tom, jakým způsobem nám někdo takovou výzvu předloží. Konfrontace může snadno nabrat negativní tón, zejména zpochybňují-li kolegyně/kolegové naše rozhodnutí proto, že jim nevyhovuje nebo si jím připadají ohroženi. Možná jim dokonce připadá, že svými odlišnými postupy chceme něco říct na adresu jejich způsobu práce.

Konzultantky – zdroj podpory

I tam, kde by vás nepodpořily kolegyně byste měla nalézt podporu u své konzultantky pro porodní asistentky. V situaci, kdy je zpochybněn váš odborný úsudek je na ní, aby vás podpořila z pozice odbornice a zároveň spřízněné osoby. To neznamená, že konzultantka pokaždé odsouhlasí váš postup, měla se však vynasnažit pochopit důvody vašeho rozhodnutí.

Úloha konzultantky spočívá mimo jiné v tom, že vám poskytuje možnost pohovořit si s ní o tom, jak se při práci rozhodujete a z čeho přitom vycházíte, a seznámit se s materiály, o něž se lze při rozhodování opřít. Součástí její role je zkoumání, chápání, ale i zpochybňování a konfrontování východisek vašeho klinického úsudku.

Když selhává vzájemná důvěra

Absence vzájemné podpory mezi kolegyněmi mívá souvislost s pocity úzkosti či dokonce určité osobní nejistoty. Zdrojem takových pocitů mohou být určité organizační změny, vliv kultury daného zařízení či zážitek závažné či bezprostředně hrozící kritické situace v průběhu porodu.

Z výzkumů vyplývá, že určitý nátlak v rozhodování je běžnou součástí kultury britského státního zdravotnictví (National Health Service) a že si řada porodních asistentek připadá nedoceněná. Byť nám kultura a obrovitost státního zdravotního systému mohou leckdy připadat nepřekonatelné, musíme věřit, že přínos každé jednotlivé porodní asistentky, společně s komunitou ostatních, může mít na jeho celek nezanedbatelný vliv. Je opravdu na nás, abychom se zasadily o lepší budoucnost – jestliže tak neučiníme, umožníme stávajícím problémům, aby zůstaly i nadále neřešené.

Cestou k obnovení solidarity je zaměření na pozitiva v postupech ostatních kolegyň a neulpívání na negativních aspektech. Je třeba učit se z chyb, ale to lze i bez nutnosti přičítat někomu vinu. V praxi neexistuje všeobecně „správný“ přístup. Odborně vynikající přístup v porodní asistenci se odvíjí od jednotlivých situací a osobnosti porodní asistentky. Vzájemná tolerance k odlišným hodnotám a přístupům i vyzdvižení sdílených hodnot přispívá ke kultuře většího porozumění a podpory.

Otevřená a upřímná komunikace vedená přátelskými úmysly a snahou ocenit druhého umožňuje porodním asistentkám vytvářet prostředí, kde všichni vnímají podporu i možnost konstruktivní konfrontace, kde lze diskutovat o nových podnětech a postupech a zkoušet je v praxi bez zbytečné opozice či podezřívavosti okolí.

Praktické tipy

- Vyhraďte si čas na odbornou diskusi s kolegy(němi) – předávejte si zkušenosti a hovořte o tom, jak postupujete při rozhodování. Vycházíte z podobné filosofie? Znáte myšlenková východiska ostatních? Pokuste se přijít na to, jak lidé ve vašem okolí došli ke svým odborným přesvědčením a co je na nich dobrého.
- Nehledejte viníka – když se někdo dopustí chyby, přemýšlejte, co by se dalo udělat jinak a pokuste se toho využít ke všeobecnému odbornému rozvoji. Nespojujte si postup s člověkem, který jej zvolil. Možná se skutečně jednalo o chybný či nevhodný krok, to však dané osobě neubírá na odborné kompetentnosti.
- Pracujte na posilování solidarity – na to, aby se celá organizace začala měnit, stačí jediný člověk, který bude vzorem pozitivních postojů. Podporujte a pěstujte otevřenost a konstruktivní postoje, s nimiž se setkáte. Buďte k ostatním vstřícná, i když zastávají jiná přesvědčení než vy.


Doplňující odborná literatura

Ball L, Curtis P, Kirkham M (2002) Why do midwives leave? Royal College of Midwives, London Furedi F (1997) Culture of fear: risk-taking and the morality of low expectation Cassell, London Kirkham M Communications in midwifery. In: Midwifery Practice: A Research Based Approach. Alexander J, Levy V, Roche S (eds) (1993). Macmillan, London Price A (1995) Making professional midwifery decisions. Sound choices: Part 1: principles and process Modern Midwife 5 (6): 14-18